Tabule 7 Kolébka zimních sportů

První pár lyží byl v Klingenthalu vyroben v roce 1886: Učitel Erwin Beck obdržel pohlednici z Norska, na které byly vyobrazeny lyže. Nechal je dle fotky postavit a od té doby se stal vášnivým lyžařem. Svůj entuziasmus předával na hodinách lyžování, a tak netrvalo dlouho a mnoho obyvatel se v zasněžené oblasti na Aschbergu oddávalo tehdy ještě novému druhu sportovního potěšení.

V roce 1908 byl založen Klub zimních sportů Klingenthal-Aschberg. V roce 1913 byl postaven první větší skokanský můstek v Dürrenbachtal. V roce 1921 byl skokanský můstek v rámci saských mistrovství pojmenován »Reinhold-Glaß-Schanze«. 5. ledna 1924 byl vysvěcen C. A. Seydel-Schanze. V roce 1928 byl Walter Glaß I. prvním účastníkem Klingenthalu na zimních olympijských hrách (St. Moritz / Švýcarsko). V roce 1929 hostil Klingenthal poprvé německé lyžařské mistrovství. 21 730 cestujících dorazilo na stanici Klingenthal vlakem mezi 31. lednem a 3. únorem, z toho 15.800 dne 3. února, v den skokanské soutěže. 15. ledna 1933 byl vysvěcen Vogtlandschanze.

Druhá světová válka téměř zastavila lyžování v Klingenthalu. Seznam mrtvých a zraněných lyžařských sportovců z oblasti Aschberg je dlouhý.

V roce 1949 hostil Klingenthal první saské mistrovství po válce.
V roce 1956 Harry Glaß z Klingenthalu obsadil třetí místo ve speciálních skocích na VII. Olympijských hrách v Cortina d'Ampezzo (Itálie) a stal se tak prvním německým olympijským medailistou v severském lyžování. 4. prosince 1957 bylo založeno SC Dynamo Klingenthal.
Velká Aschbergschanze byla vysvěcena 1. února 1959. Harry Glass učinil skok zasvěcení. Asi 70 000 návštěvníků sledovalo následnou skokovou soutěž, kterou vyhrál Helmut Recknagel (Oberhof).

V roce 1960 vyhrál Helmut Recknagel olympijské vítězství ve speciálních skocích na VIII. Olympijských hrách v Squaw Valley (Kanada) se skokanskými lyžemi vyrobenými Maxem Poppou v Klingenthalu. .
Lyže z Klingenthalu jsou již dlouho oblíbeným sportovním vybavením. Z dříve četných soukromých dílen se během doby NDR stal PGH »Aschberg-Skiwerkstätten« se značkou »Aschberg-Ski« (později »Germina«). Nadšení obyvatelé Klingenthalu se vyznají nejen v úspěšném provozování tohoto sportu, ale také ve výrobě potřebného vybavení.

Sedmdesátá a osmdesátá léta byla formována úspěšnými atlety v SC Dynamo Klingenthal. Zvláštním vrcholem bylo vítězství Gerda Dietmara Klause v roce 1975
při běhu Wasalauf (Mora, Švédsko), Marlies Rostock vyhrál první zlatou olympijskou medaili za Klingenthal s běžeckou štafetou NDR v roce 1980 v Lake Placid (USA), Manfred Deckert vyhrál turnaj do čtyř kopců v roce 1982, Klaus Ostwald se stal mistrem světa ve skocích na lyžích v Harrachově (ČSSR) v roce 1983.

V roce 1989 se konala poslední soutěž mistrovství NDR na Große Aschbergschanze. Zvítězil Jens Weißflog z Oberwiesenthalu před Heiko Hungerem z Klingenthalu.

26. září 1990 byl nájezd »Asch« vyhozen do vzduchu. Od té doby se oddaní fanoušci zimních sportů snažili o modernizovanou rekonstrukci.

Po těžkých letech reorganizace se klingenthalským obyvatelům podařilo zajistit stanoviště severského lyžování. Od 13. září 1997 došlo ke sloučení dříve tří zimních sportovních klubů »Vogtländischer Skiclub Klingenthal« (VSC).
V roce 2002 vyhrála německá štafeta týmu severské kombinace stříbro na XIX. Olympijských hrách v Salt Lake City (USA). S Björnem Kircheisenem a Marcelem Höhligem zahájili dva ze čtyř členů týmu svou sportovní kariéru v Klingenthalu.
Dne 21. prosince 2005 předvedl Kevin Röder první skok na novém kopci ve Vogtland Areně.

V současné době je Klingenthal spolkovou základnou pro severskou kombinovaci a ženské skoky na lyžích. Dorost se učí v »Eliteschule des Sports«.


Umístění skokanských můstků se speciální historií:

Reinhold-Glaß-Schanze a Dürrenbachtal
jsou kolébkou skoků na lyžích v Klingenthalu. V rámci mistrovství Saska, které se konalo v Klingenthalu poprvé v roce 1921, dostal skokanský můstek v Dürrenbachtal název „Reinhold-Glaß-Schanze“ na památku stejnojmenného průkopníka zimních sportů, který padl v roce 1915 v první světové válce. Skokanem vysvěcení byl jeho mladší bratr Walter Glaß I. Od té doby probíhaly takzvané připomínkové běhy Reinhold Glaß, z nichž některé přilákaly tisíce nadšených diváků. Rekord můstku v roce 1922 byl 25,5 metru. V bezprostřední blízkosti skokanského můstku byl v polovině 70. let postaven Dürrenbachschanzen, který byl až do 90. let využíván jako kopec pro děti a mládež. Od té doby nebyl areál využíván ke sportu a byly rozebrány nájezdy na Reinhold-Glaß-Schanze a Dürrenbachschanzen.

Od Böllerschanze k Sparkasse Vogtland Arena
Böllerschanze by se měla zapsat do historie jako součást „Bad Mittelberg – metropole v oblasti zimních sportů Klingenthal Aschberg“. „Je opravdu nejvyšší čas vytvořit něco výjimečného, (...).“ Říká na začátku autor rukopisu Howard Willie Meisel z Klingenthalu. V roce 1932 představil městské radě v Brunndöbře koncept, podle něhož by se okres Klingenthal a oblast kolem Mittelbergu měly stát mezinárodně známou turistickou atrakcí. Podle Meisela byl název „Böllerschanze“ zvolen „pouze pro snazší zpracování“.
Meisel vymyslel velký kopec, který měl být postaven v oblasti, kde se dnes nachází aréna Sparkasse Vogtland. Meisel měl vizi, že Klingenthal bude kandidátem na pořádání IV. Zimních olympijských her v roce 1936. Jako mamutí kopec s rekordní délkou až 200 metrů by se Böllerschanze měla zapsat do historie lyžování. Pokud si uvědomíte, že v té době byl skok na lyžích pouhých 84 metrů, odvážný cíl.
Tehdejší starosta Schraps podpořil Meiselův koncept, ale ne lesní správa, která by pro stavbu musela vykácet větší lesní plochy. Kvůli jejich rozporu koncept nakonec selhal bezprostředně po jeho prvním zveřejnění.
Dne 21. prosince 2005 se nakonec první skok uskutečnil na velkém kopci arény Vogtland. Dnes je toto zařízení největším ze všech skokanských můstků v Klingenthalu a pravidelně zde soutěží světová elita severského lyžování.