|
Stadtverwaltung: |
037467 / 61-0 Kirchstr. 14 |
stadt@klingenthal.de |
|
|
Touristinformation: |
037467 / 648-32 Schlostr. 3 |
touristinfo@klingenthal.de | |
| Website: | www.klingenthal.de | ||
Dílna výrobce mandolín
© Archiv Musik- und Wintersportmuseum
Tabule 10 Osídlení exulanty: Quittenbach
V 16. a 17. století zápasili lidé v této oblasti se špatnou půdou a drsnou přírodou a živili se hlavně lesnictvím a rostoucí poptávkou po železu a cínu, načež byly založeny četné vysoké pece, hutě a kladiva.Na pozadí třicetileté války (1618 – 1648) lze jistě předpokládat, že roky založení dnešních Klingenthalských okresů jsou spojeny zejména s osídlením českých exulantů: po prohrané bitvě na Bílé hoře (Weißer Berg) poblíž Prahy v roce 1620 začala v Čechách rekatolizace prostřednictvím císaře Habsburského Ferdinanda II. Protireformace pod rakouskou vládou vedla protestanty k přesunu z Čech přes hranice do země Wettin v Sasku.
V letech 1625/26 a 1628 byly založeny osady Untersachsenberg a Brunndöbra – místa, která dnes jako okresy patří městu Klingenthal. Byla to doba, kdy se počet obyvatel v oblasti Klingenthal nejen množil českými exulanty, ale vzniklo také nové řemeslo, jmenovitě výroba nástrojů. Existují totiž důkazy, že v sousedním městě Graslitz (dnes: Kraslice, Česká republika) na české straně hranic jsou v matrice kostela zmiňováni výrobci houslí. Takto se do oblasti Klingenthalu dostala znalost výroby houslí.
24. ledna 1716 se sešel cech klingenthalských houslařů u příležitosti zakládajících úmluv.
Mistři však ne vždy uváděli na cedulky ve svých nástrojích obecný místní název KLINGENTHAL. Místo toho existují i názvy menších sídel, dnešních okresů, jako jsou Brunndöbra, Untersachsenberg nebo Zwota. Občas se dokonce stalo, že bylo zaznamenáno přesné místo bydliště (místo přesné adresy, která v té době nebyla možná z důvodu nedostatku vyhrazených ulic podle dnešního modelu): Osídlovací oblast „Quittenbach“ je takovým příkladem určení místa na cedulce houslí.
Kolem roku 1840 mělo sedm venkovských komunit v údolích Döbry a Zwoty (Oberzwota, Zwota, Klingenthal, Brunndöbra, Untersachsenberg, Obersachsenberg a Georgenthal se Steindöbrou a Aschbergem) dohromady 5800 obyvatel. Nakonec si výroba dalších orchestrálních nástrojů a výroba jazýčkových nástrojů našla cestu také do Klingenthalu.
V roce 1913 Klingenthal zásoboval více než polovinu světové poptávky po harmonikách. V té době byla výroba houslí převážně vytlačena foukací harmonikou a tahací harmonikou.
Výroba nástrojů přinesla obyvatelům skromnou prosperitu. Věk industrializace a rostoucí globalizace učinil Klingenthal světovým centrem pro výrobu nástrojů. V roce 1920 bylo v celém okrese 17 300 obyvatel. Výrobci houslí pro toto kdysi položili základní kámen.
„Quittenbach“ – mezi Čechami a Saskem
Caspar Hopff (1650 – 1711) je považován za praotce výroby houslí v Klingenthalu. A to v neposlední řadě díky konstrukci houslí, které sám vyvinul, slavný Hopffův model.
Podle současných zdrojů byl prvním výrobcem houslí v Klingenthalu. Rodina z Graslitzu se usadila v údalí Quittenbachtal. Právě tam, kde stejnojmenný horský potok označuje hranici mezi Čechami a Saskem. Podobné klimatické podmínky a stejný výskyt dřeva umožňovaly pokračovat ve stavbě nástrojů i na saské straně.
V roce 1716 jsou synové Caspara Hopffa jedním ze zakládajících členů cechu klingenthalských houslařů. Mistr a iniciátor Caspar Hopff již tento důležitý okamžik nezažije. „Jeho“ Quittenbach však již platil za regionální značku původu, protože úzký horský řez byl pravděpodobně první sídelní oblastí několika mistrů, jejichž nástroje slibovaly obzvláštní kvalitu.
Již v roce 1800 toho využili obchodníci s nástroji zaměřenými na zisk a živý obchod s padělanými cedulkami navíc podpořil prosperující obchod s nástroji a zvýšil ceny.
„Johann Krauß výrobce houslí v Quittenbachu v roce 1672“:
Housle s touto cedulkou pravděpodobně vyrobil Johann Adam Krauß (1764 – 1815) z Markneukirchenu. Rok i zeměpisná poloha Quittenbachu byly vědomě nesprávně uvedeny z důvodu zvýšení hodnoty. Toto bylo odhaleno dendrochronologickým vyšetřením dřeva tohoto nástroji.
Podpisy houslí s umístěním „Quittenbach“ (dnešní notace) lze nalézt zejména na houslích ve spojení se jménem Hopf: „Friedrich Carl Hopf houslista a baskytarista z Quittenbachu 1805“
Identita tohoto výrobce houslí je považována za kontroverzní. Výrobce houslí tohoto jména není nikdy zmíněn v žádné církevní knize v této oblasti.
I fiktivní tvorba houslařů z Quittenbachu z komerčních důvodů dokazuje, že osídlení exulanty bylo pro Klingenthal výhodou: znalost výroby houslí poskytla dříve řídce osídlenému údolí Döbra a Zwota novou perspektivu budoucnosti. Z hlediska historie osídlení je Quittenbach jedním z počátků historie Klingenthalu jako města hudby, které trvá dodnes.
| URL: | |
| Titel: | Tabule 10 Osídlení exulanty: Quittenbach |
| Druckdatum: | 25.04.2025 |